Horní sbor Vsetín


Říjen

Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Chraňte se před každou chamtivostí. (Lk 12,15)

Máte dotaz?

Daniel Fojtů

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

Kdo uteče, vyhraje?
Kdo uteče, vyhraje?

Je to už pár let zpět, co v našem sboru vznikly, z touhy po dalším než jen ...

Artko – Festival UNITED 2018
Artko – Festival UNITED 2018

Zajímá tě hudba, tanec, malba a další umění v církvi nebo mimo ni? Pak práv...

Rozloučení s bratrem Smetanou
Rozloučení s bratrem Smetanou

Vážení a milí, posíláme dodatečné sdělení pro ty, kdo nebyli osobně přítom...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel od 17.45 do 19.15...

Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte
Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte

Potáborové setkání větších i menších dětí se uskutečnilo v Liptáte 28.–30. ...

Trochu jiná sborová neděle
Trochu jiná sborová neděle

K zahájení školního roku jsme se sešli na shromáždění, které bylo přizpůsob...

KRÁL DAVID – Nivka 2018
KRÁL DAVID – Nivka 2018

V termínu 9. 7.–13. 7. 2018 se letos konal malý tábor pro děti od 6 do 10 l...

Program United 2018
Program United 2018

Program United 2018 ke stažení...

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Zamyšlení a svědectví

Víra bez církve?

Víra bez církve?

Vkládám tu odkaz na článek od Dana Drápala, který se zabývá posledními výsledky ze sčítání lidu a přemýšlí o církvi a její budoucnosti. Článek má název: Víra bez církve? Článek mě oslovil a povzbudil.

Autor Pavel Kotrla dne 02. 02. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Komentáře k příspěvku

04. 02. 2012 | Ivan Vodák

Díky moc za odkaz na článek, který jsem si opravdu se zájmem přečetl. Sám totiž patřím k oněm lidem, kteří byli křesťany po mnoho let tzv.(jak autor článku trefně nazval)na vlastní pěst. Dnes toto období hodnotím jako léta strávená putováním na poušti. To co mě při čtení článku napadlo, by se dalo rozdělit do několika rovin. Jedna rovina je v oblasti srovnání počtu členů, které církve vykazují a počtu lidí kteří se ve sčítání lidu k těmto církvím přihlásili. Proč tato čísla nesedí? Je možné, že si opravdu někteří církevní představitelé chtějí vylepšit skóre? Nebo jde jen o pouhou zbabělost některých věřících, kteří nechtějí, aby se vědělo kam a ke komu se hlásí? Připusťme, že možné je obojí a obojí je stejně závažné a smutné. Mě ovšem zaujala jiná rovina pohledu na tento problém. A tou je apel na ty, kteří jsou ve sborech a církvích nespokojeni, ba naopak zklamáni, a chtějí se bez nich obejít. Připusťme, že platí obecně uznávaný předpoklad (?), že lidé věřící mají být lepší, čestnější, pravdomluvnější, spolehlivější, důvěryhodnější a kdo ví co ještě... než je ostatní společnost. Ale ono to tak velmi často v praktickém životě není. A třeba právě proto se raději oddělím a tím i distancuji od tzv.věřících. Neříkám tím, že já jsem zrovna lepší, ale jde o jakýsi manifest. Protest. Zde se mi velmi líbí apel autora na ty s podobným viděním situace. Chybí ve sboru láska? Porozumění? Já to tak vnímám a cítím? Pak jsem to právě já, který mám to co chybí, do společenství vnášet.Copak Pán Bůh poslal svého syna spasit jen dokonalé? Být členem církve jistě dnes není o nic těžší(a v tom se od autora článku liším) než v minulosti.Dřív se klidně mohlo stát, že kdo se přihlásil ke křesťanství skončil v aréně či na popravišti. Dnes riskujeme snad jen posměch a nepochopení. A to je ovšem ještě otázkou, jestli nepochopení a posměch pro svoji vlastní liknavost a nespolehlivost, nebo opravdu pro ryzí následování Krista. Církve jistě nejsou výkvětem společnosti ve smyslu lidského posuzování. Mají být místem kde lidé klopí hlavu před svým Stvořitelem a chtějí se vrátit do otcovského domu jako marnotratný syn ve známém podobenství. Bůh vyvolil to co je slabé a bídné...co bylo zahynulo...Buďme tedy vděčni když se k církvi můžeme počítat i my. A bez ohledu na ostatní žijme jako žil Pán Ježíš. I když jeho cesta vedla nejprve na popraviště.


Tato stránka byla aktualizována 23/07/2016 v 09:28.
Zpět nahoru