Horní sbor Vsetín


Srpen

Po Út St Čt So Ne
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Obraťte se, a budete žít! (Ez 18,32)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

KRÁL DAVID – Nivka 2018
KRÁL DAVID – Nivka 2018

V termínu 9. 7.–13. 7. 2018 se letos konal malý tábor pro děti od 6 do 10 l...

Program United 2018
Program United 2018

Program United 2018 ke stažení...

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel 17. 6. 2018 od 17.45 do...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Pohádkový les 2018
Pohádkový les 2018

Vstupte s námi do pohádkového lesa dne 3. 6. 2017 mezi 14.30–15.30 hodinou....

Malý tábor na Krošenku
Malý tábor na Krošenku

Dne 30. 4. se uskutečnil seznamovací výlet dětí, které se letos chystají na...

Před táborový Výlet
Před táborový Výlet

V sobotu 26. 5. 2018 vyrazíme na výlet, na který srdečně zveme všechny děti...

Zapojte se do Fusionu
Zapojte se do Fusionu

Konkrétní informace o Fusionu, jak je možné se zapojit....

Příjemné s užitečným
Příjemné s užitečným

Řekněte. Nezní to úžasně pozitivně? A nemyslím teď pouze ta dvě přídavná jm...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Stojí za přečtení

Prosincoví třicátníci

Prosincoví třicátníci

Sedmého prosince se sešla střední generace (respektive jejich několik zástupců), ke své schůzce, na faře Horního sboru. Tentokrát byla tématem společného zamyšlení otázka existence kolektivní viny a požehnání v našem sboru. Ale k tomu se ještě dostanu. Nejdříve si dovolím malou, osobní, poznámku.
Ač jsem ve své podstatě silný introvert, mám rád společnost lidí se kterými lze být na podobné myšlenkové vlně. Ne tedy, že bychom museli mít nutně na všechno jednotný názor, ale že jsme si blízcí především tím, v co a komu věříme. Naposledy jsem to zažil v období (dávné minulosti) kdy jsem uvěřil, a byl jsem součástí mládeže. Dnes už věkem do mládeže nepatřím a tak jsem jen s lítostí konstatoval, jak byly společné schůzky krásné i užitečné. A hle. Přišlo pozvání do „třicátníků". Ani tady sice věkem nepatřím, ale ani ostatní ne. Proto jsme se shodli na označení „střední generace". Pochopitelně název či označení není ani zdaleka tak důležité jako motivace a smysl setkávání. A protože to bylo pro mě i mou ženu setkání premiérové, bylo plné očekávání. Co na tom, že se nás sešlo celkem jen asi deset. Vždyť minulá schůzka se pro neúčast vlastně ani nekonala.
Zazpívali jsme několik písní, modlili se a společně přečetli oddíly z Písma, které mají určitý vztah či souvislost s daným tématem. Poté se rozvinula živá a zajímavá debata plná podnětných myšlenek. Nešlo o to, že by nám někdo tzv. nalajnoval jak se věci mají, ani o to, poslechnout si na dané téma přednášku. Ale zamyslet se a vzájemně se obohatit o svůj úhel pohledu, své postřehy a chápání stavu věci. Dále si dovolím uvést malou ukázku :
„Čteme-li, že Bůh stíhá vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch kteří jej nenávidí a prokazuje milosrdenství tisícům pokolení těch kteří jej milují a jeho přikázání zachovávají, může to i dnes znamenat, že církev, sbor trpí pro vinu nevyřešených provinění jednotlivců ? Čím více vyhlížíme a toužíme po probuzení, tím více se musíme nad těmito otázkami zamýšlet. Jisté je jen to, že vinu za neuspokojivý stav růstu sboru (je-li tomu tak) musíme hledat na své straně a ne na straně Boží. I když žijeme v době novozákonní a jsme spaseni milostí a ne dodržováním zákona, je možné očekávat požehnání aniž bychom usilovali o čistotu života svého i sboru jako celku?" Tyto i podobné otázky a myšlenky byly vysloveny. A většina z nás si uvědomila, jak naše rozhodnutí a životní kroky nutně dopadají jak na nás samotné, tak i na naše okolí. A v tom je jistý náznak odpovědi po kolektivní vině. Pokud jsme ve společenství sboru vedeni k zodpovědnosti jedněch za druhé, pak nutně existuje i společná vina. Jako celé tělo nese zodpovědnost a důsledky za činy svých jednotlivých údů.
Diskutovat bychom mohli celé hodiny, jak nás napadaly nové pohledy a souvislosti. A jak už to bývá, když vás něco zaujme a baví, čas letí závratným tempem. Rozcházeli jsme se až v pozdních večerních hodinách. Viděno mýma očima, povzbuzeni podnětnými myšlenkami, pocitem sounáležitosti a obohaceni vzájemným sdílením se . Nelze sice říci že bychom něco jednou pro vždy vyřešili, ale o to snad ani nešlo a není to pochopitelně reálné. Důležité je, nezůstat lhostejným a vlažným a nenechat se jen unášet okolním děním (v našem případě tím sborovým). Jestliže se od nás žádá láska k bližnímu, tak k tomu přeci neoddělitelně patří i jistá míra zodpovědnosti za toho druhého a za celé společenství. A to bez vzájemného setkávání se a přemýšlení nad stavem věcí, myslím není možné.

Autor Ivan Vodák dne 17. 12. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Komentáře k příspěvku

21. 12. 2012 | Ondra

Při čtení tohoto příspěvku mi skoro hrkly slzy do očí. Jsem velice potěšený, že se bavíte o takových věcech :). Fakt mě to moc potěšilo :) a myslím, že to že vás bylo 10 je dobré, vždyť stačí 2 neb 3 :).


Tato stránka byla aktualizována 23/07/2016 v 09:26.
Zpět nahoru