Horní sbor Vsetín


Srpen

Po Út St Čt So Ne
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Obraťte se, a budete žít! (Ez 18,32)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

KRÁL DAVID – Nivka 2018
KRÁL DAVID – Nivka 2018

V termínu 9. 7.–13. 7. 2018 se letos konal malý tábor pro děti od 6 do 10 l...

Program United 2018
Program United 2018

Program United 2018 ke stažení...

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel 17. 6. 2018 od 17.45 do...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Pohádkový les 2018
Pohádkový les 2018

Vstupte s námi do pohádkového lesa dne 3. 6. 2017 mezi 14.30–15.30 hodinou....

Malý tábor na Krošenku
Malý tábor na Krošenku

Dne 30. 4. se uskutečnil seznamovací výlet dětí, které se letos chystají na...

Před táborový Výlet
Před táborový Výlet

V sobotu 26. 5. 2018 vyrazíme na výlet, na který srdečně zveme všechny děti...

Zapojte se do Fusionu
Zapojte se do Fusionu

Konkrétní informace o Fusionu, jak je možné se zapojit....

Příjemné s užitečným
Příjemné s užitečným

Řekněte. Nezní to úžasně pozitivně? A nemyslím teď pouze ta dvě přídavná jm...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Stojí za přečtení

Zdivočelá doba

Zdivočelá doba

Žijeme dnes ve zvláštní době. Alespoň mě to tak připadá. Občas si říkám jak ji asi bude charakterizovat historie až se po letech ohlédne zpět.
Pro mnohé je dnešní doba zklamáním. Totalita znamenala, že jsme toho mnoho nemohli, ale ani nemuseli. Za to dnes musíme. Tehdy bylo všechno jasné. Každý věděl kde je jeho místo a kdo je tady pánem. Co se může a co se nesmí.
Dnes říkáme, že žijeme v demokracii, ale moc nám to nejde. Nejsme zvyklí mít sami za sebe zodpovědnost a také za svá svobodná rozhodnutí. A mnozí si demokracii stále ještě pletou s anarchií. Říkají : „Mohu si dělat co chci...máme přeci svobodu!"
Demokracie je ale řád a ten může fungovat jen pokud je respektován. Tam kde řád není, nebo není respektován (což je jako by nebyl) tam je neřád. A v neřádu se žije špatně.
Ale pozor nejsem žádný fatalista. Tedy člověk tupě se odevzdávající svému osudu. Jistě, dobu ve které žijeme si nevybíráme. Ale to neznamená, že nemůžeme přispět k tomu, aby se věci měnily. Nebo alespoň pohnuly. A když ani nepohnuly, tak abych právě já nepřispíval k tomu jakým směrem se tato doba ubírá. Že mi nerozumíte? O čem tady vlastně mluvím? No přeci o této naší době. Době, která nás zaskočila nepřipravené.
Pravda, žili jsme dlouho v totalitě kde se žije podle pravidel diktátorů. Žít ve svobodě nás nikdo neučil. Proto se to teprve učíme. A jde to ztuha když nám nikdo nejde příkladem. To se pak nemůžeme divit, že je doba zlá. Vlastně doba ne, ale lidé, protože doba je taková jací jsou lidé. A oni říkají : „Postavíme věž, která bude sahat až do nebe". A nerespektují řád. Proto je jejich jazyk zmatený. Ano už neznamená „ano" a ne už není ne. Je to cokoli co zrovna člověk potřebuje. Krádež není krádeží, ale je tunelem nebo přemístěním peněz. Nemanželský sexuální život není cizoložstvím, ale užíváním si života. Nepravdivá reklama není lživá, ale je uměním prodat. Úplatek není úplatkem, ale třeba „všimným" či protislužbou. Drzost a bezostyšnost je považována za dravost či podnikavost. Jsme svobodni. Nic nemusíme. Jen to co sami chceme. A tak čím dál více lidí svobodně propadá alkoholu a drogám. Muži se nežení a ženy nevdávají, protože papír stejně manželství nezachrání. A tak podobně se dá pokračovat donekonečna.
Na začátku jsem se zamýšlel proč je tato doba taková. Aniž jsem si to uvědomil, postupně jsem si odpověděl sám. To proto, že jsou takoví lidé. Ale nemusíme být takoví pokud takovými být nechceme. Jen je nutné mít důvod být jiný. A neplout s proudem a jít úzkou cestou není jen těžké, ale chce to mít opravdu dobrý důvod, aby k tomu byla síla. A je-li důvod a síla, lidé to poznají. Všimnou si. A až si všimnou a zeptají se nás, tak jim můžeme říci kde tu sílu brát. Ta cesta není sice prošlapaná, ale jedny stopy po ní přeci jen bezpečně vedou.

Autor Ivan Vodák dne 16. 12. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Komentáře k příspěvku

17. 12. 2012 | Pavel Čmelík

Ivane, díky za zamyšlení, které je pravdivě skeptické a přece ne bezvýchodné, ale povzbudivé. Vzpomněl jsem si při jeho čtení na text písničky, kterou jsem až dosud kladl do dob totality a ejhle, ona je stále aktuální: Bojujte, bojujte dál..... i když pro vás vavřín neroste. Pavel


Tato stránka byla aktualizována 23/07/2016 v 09:26.
Zpět nahoru