Horní sbor Vsetín


Červenec

Po Út St Čt So Ne
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Ratolest, která nese ovoce, čistí. (J 15,2)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel 17. 6. 2018 od 17.45 do...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Pohádkový les 2018
Pohádkový les 2018

Vstupte s námi do pohádkového lesa dne 3. 6. 2017 mezi 14.30–15.30 hodinou....

Malý tábor na Krošenku
Malý tábor na Krošenku

Dne 30. 4. se uskutečnil seznamovací výlet dětí, které se letos chystají na...

Před táborový Výlet
Před táborový Výlet

V sobotu 26. 5. 2018 vyrazíme na výlet, na který srdečně zveme všechny děti...

Zapojte se do Fusionu
Zapojte se do Fusionu

Konkrétní informace o Fusionu, jak je možné se zapojit....

Příjemné s užitečným
Příjemné s užitečným

Řekněte. Nezní to úžasně pozitivně? A nemyslím teď pouze ta dvě přídavná jm...

Setkání maminek s dětmi
Setkání maminek s dětmi

Zveme Vás na setkání maminek s dětmi....

Otevřené chvály
Otevřené chvály

Volné setkání s chvalami, svědectvím a modlitbou....

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Stojí za přečtení

Má církev smysl?

Má církev smysl?

Tato otázka mi vyvstala na mysli v kontextu toho co právě prožíváme s mojí ženou, a v kontextu článků uveřejněných na sborovém webu .
Jeden se jmenoval : „Budoucnost Evangelické církve", a ten druhý : „Víra bez církve".
V této souvislosti chci poděkovat Pánu Bohu za Diakonii. Za Diakonii jako živý a hmatatelný projev víry.
Často slýcháme výzvy ke sbírkám a podpoře této činnosti. Možná nám to připadá jako jedna z celé řady výzev bez toho, aby se nás to dotýkalo Jsme přeci zvyklí, že po nás stále někdo něco chce a k něčemu nás vyzývá.
Maminka mé ženy má osmdesát dva let a díky mozkové příhodě se ocitla (před rokem) nejdříve na interním oddělení vsetínské nemocnice a záhy na oddělení pro dlouhodobě nemocné.
Jen díky službám, které poskytuje Diakonie jsme, poté, byli schopni vrátit maminku do domácího prostředí. Já i žena totiž pracujeme a na našem příjmu jsou závislí také naši synové.
A právě služba Diakonie nám umožnila pracovat a zároveň mít jistotu, že o maminku je postaráno. Pověřená pracovnice ji přijde zkontrolovat a poslouží jí v tom co je právě potřeba. Mytí oken, příprava jídla či odvoz k lékaři. A klientů je mnoho.
Jedná se o každodenní a vysilující řeholi. Starat se o člověka (v tomto případě) nesamostatného, psychicky labilního a ne vždy dobře naladěného, to je něco víc něž obyčejná práce. Nebojím se říci, že jde spíše o poslání ne-li přímo o oběť.
Ano, je to služba za kterou pracovníci dostávají plat, ale ten svou výší (domnívám se) neodpovídá náročnosti práce. To se konec konců týká i zdravotního personálu na odděleních LDN i jiných.
A tak dovolte, aby tyto řádky byly adresovány jako poděkování konkrétním lidem i jako poděkování Bohu a církvi, která tak naplňuje smysl svého poslání.
Neplní jej pouze šířením evangelia, ale zároveň jeho uváděním do praktického života.
Můžeme kázat Krista od rána do večera, ale nebudeme-li jednat jako on, jde o plané a prázdné volání.
Já jsem si tuto pravdu citelně uvědomil, až jsme služby Diakonie byli nuceni sami využít. A pokud půjde Evangelická církev dále touto cestou, nemám o její budoucnost strach.
Díky všem kteří v Diakonii pracují i všem, kteří ji podporují.

Autor Ivan Vodák dne 21. 07. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Tato stránka byla aktualizována 23/07/2016 v 09:26.
Zpět nahoru