Horní sbor Vsetín


Březen

Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
2019

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Moc Nejvyššího tě zastíní. (Lk 1,35)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

TEMPLFEST 2019
TEMPLFEST 2019

VIII. ročník festivalu židovsko - křesťanské kultury a dialogu. Templfest j...

Postní kalendář
Postní kalendář

Milí přátelé v Kristu, také vám připadá, že období před Velikonocemi je da...

Polární výprava Skaličí 2019
Polární výprava Skaličí 2019

Polárníci v počtu 13 dětí, 4 vedoucí a kuchařka (+ její pomocník) si užili ...

Hravá rodinná neděle
Hravá rodinná neděle

Ahoj, zveme Vás na herní odpoledne 6. 1. 2018 u nás ve sborovém domě Horníh...

Společný silvestr na faře 2018/2019
Přednáška P. Hoška: Stoletá církev
Mikulášské kutění 2018
Mikulášské kutění 2018

ak je za námi další povedené odpoledne s dětmi, jejich rodiči, pomocníky, č...

Mikuláš
Mikuláš

Ahoj, zveme tě opět po roce na setkání s kamarády, společné povídaní, vyráb...

Kdo uteče, vyhraje?
Kdo uteče, vyhraje?

Je to už pár let zpět, co v našem sboru vznikly, z touhy po dalším než jen ...

Artko – Festival UNITED 2018
Artko – Festival UNITED 2018

Zajímá tě hudba, tanec, malba a další umění v církvi nebo mimo ni? Pak práv...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Stojí za přečtení

Jak jsem rukoval

Jak jsem rukoval

Pravdivý příběh z doby, kdy byla víra zločinem.

 

Jak jsem rukoval.

 

Vchodové dveře za mnou tiše zacvakly, brána jako obvykle, vrzla a já jsem spěchal na nádraží.
Byl obyčejný říjnový den.
Kdybych v té chvíli věděl co mě v následujících dnech, týdnech a měsících čeká, asi by pro mě bylo všechno daleko těžší.

 

Před několika dny mi poštou přišel povolávací rozkaz. A protože se psal rok 1983, znamenalo to strávit nedobrovolně celé dva roky v uniformě za zdmi kasáren. Jen oficiální propaganda tvrdila jak si mladí muži s radostí plní svou vlasteneckou povinnost. Ale kdo by byl ochoten nasazovat život za stát plný nesvobody a lži?

 

Kola vagonu monotónně klapala a .... Celý příběh zde

 

Autor: Ivan Vodák

 

 

Autor Jarek Kotrla dne 27. 04. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Komentáře k příspěvku

11. 11. 2013 | Ivan Vodák

Ahoj Jirko! Velmi mne překvapila reakce kterou jsem našel u svého příspěvku týkajícího mé vojenské služby.Ozvat se Ti ovšem nemohu, protože mi chybí kontakt. Proto zde uvedu ten svůj : i.vodak@seznam.cz Buduse těšit, že se ozveš! Ivan.

10. 11. 2013 | Jiří Pospíšil

Ahoj Ivane, manželka dnes bloncala po netu a narazila ve stránkách horního sboru ve Vsetíně na Tvé články. Hned mne informovala a já si přečetl pro začátek alespoň tento. Jako bych se vrátil o 30 let zpět! Jsem rád že jsi byl takto objeven, protože jsem netušil, kde nyní jsi. Děkuji za tvé písání, ke kterému se musím ještě vrátit. Prosím ozvi se svému spolubojovníkovi z Pohořelic.

30. 04. 2012 | Ondra

Haleluja, opravdu silný příběh. Je úplně obdivuhodné jak se Pán stará o to na čem mu opravdu záleží :).


Tato stránka byla aktualizována 23/07/2016 v 09:26.
Zpět nahoru