Horní sbor Vsetín


Duben

Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
2019

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Ježíš se k nim připojil. (Lk 24,15)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

TEMPLFEST 2019
TEMPLFEST 2019

VIII. ročník festivalu židovsko - křesťanské kultury a dialogu. Templfest j...

Postní kalendář
Postní kalendář

Milí přátelé v Kristu, také vám připadá, že období před Velikonocemi je da...

Polární výprava Skaličí 2019
Polární výprava Skaličí 2019

Polárníci v počtu 13 dětí, 4 vedoucí a kuchařka (+ její pomocník) si užili ...

Hravá rodinná neděle
Hravá rodinná neděle

Ahoj, zveme Vás na herní odpoledne 6. 1. 2018 u nás ve sborovém domě Horníh...

Společný silvestr na faře 2018/2019
Přednáška P. Hoška: Stoletá církev
Mikulášské kutění 2018
Mikulášské kutění 2018

ak je za námi další povedené odpoledne s dětmi, jejich rodiči, pomocníky, č...

Mikuláš
Mikuláš

Ahoj, zveme tě opět po roce na setkání s kamarády, společné povídaní, vyráb...

Kdo uteče, vyhraje?
Kdo uteče, vyhraje?

Je to už pár let zpět, co v našem sboru vznikly, z touhy po dalším než jen ...

Artko – Festival UNITED 2018
Artko – Festival UNITED 2018

Zajímá tě hudba, tanec, malba a další umění v církvi nebo mimo ni? Pak práv...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Všechny příspěvky

Zdivočelá doba

Zdivočelá doba

Žijeme dnes ve zvláštní době. Alespoň mě to tak připadá. Občas si říkám jak ji asi bude charakterizovat historie až se po letech ohlédne zpět.
Pro mnohé je dnešní doba zklamáním. Totalita znamenala, že jsme toho mnoho nemohli, ale ani nemuseli. Za to dnes musíme. Tehdy bylo všechno jasné. Každý věděl kde je jeho místo a kdo je tady pánem. Co se může a co se nesmí.
Dnes říkáme, že žijeme v demokracii, ale moc nám to nejde. Nejsme zvyklí mít sami za sebe zodpovědnost a také za svá svobodná rozhodnutí. A mnozí si demokracii stále ještě pletou s anarchií. Říkají : „Mohu si dělat co chci...máme přeci svobodu!"
Demokracie je ale řád a ten může fungovat jen pokud je respektován. Tam kde řád není, nebo není respektován (což je jako by nebyl) tam je neřád. A v neřádu se žije špatně.
Ale pozor nejsem žádný fatalista. Tedy člověk tupě se odevzdávající svému osudu. Jistě, dobu ve které žijeme si nevybíráme. Ale to neznamená, že nemůžeme přispět k tomu, aby se věci měnily. Nebo alespoň pohnuly. A když ani nepohnuly, tak abych právě já nepřispíval k tomu jakým směrem se tato doba ubírá. Že mi nerozumíte? O čem tady vlastně mluvím? No přeci o této naší době. Době, která nás zaskočila nepřipravené.
Pravda, žili jsme dlouho v totalitě kde se žije podle pravidel diktátorů. Žít ve svobodě nás nikdo neučil. Proto se to teprve učíme. A jde to ztuha když nám nikdo nejde příkladem. To se pak nemůžeme divit, že je doba zlá. Vlastně doba ne, ale lidé, protože doba je taková jací jsou lidé. A oni říkají : „Postavíme věž, která bude sahat až do nebe". A nerespektují řád. Proto je jejich jazyk zmatený. Ano už neznamená „ano" a ne už není ne. Je to cokoli co zrovna člověk potřebuje. Krádež není krádeží, ale je tunelem nebo přemístěním peněz. Nemanželský sexuální život není cizoložstvím, ale užíváním si života. Nepravdivá reklama není lživá, ale je uměním prodat. Úplatek není úplatkem, ale třeba „všimným" či protislužbou. Drzost a bezostyšnost je považována za dravost či podnikavost. Jsme svobodni. Nic nemusíme. Jen to co sami chceme. A tak čím dál více lidí svobodně propadá alkoholu a drogám. Muži se nežení a ženy nevdávají, protože papír stejně manželství nezachrání. A tak podobně se dá pokračovat donekonečna.
Na začátku jsem se zamýšlel proč je tato doba taková. Aniž jsem si to uvědomil, postupně jsem si odpověděl sám. To proto, že jsou takoví lidé. Ale nemusíme být takoví pokud takovými být nechceme. Jen je nutné mít důvod být jiný. A neplout s proudem a jít úzkou cestou není jen těžké, ale chce to mít opravdu dobrý důvod, aby k tomu byla síla. A je-li důvod a síla, lidé to poznají. Všimnou si. A až si všimnou a zeptají se nás, tak jim můžeme říci kde tu sílu brát. Ta cesta není sice prošlapaná, ale jedny stopy po ní přeci jen bezpečně vedou.

Autor Ivan Vodák dne 16. 12. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Komentáře k příspěvku

17. 12. 2012 | Pavel Čmelík

Ivane, díky za zamyšlení, které je pravdivě skeptické a přece ne bezvýchodné, ale povzbudivé. Vzpomněl jsem si při jeho čtení na text písničky, kterou jsem až dosud kladl do dob totality a ejhle, ona je stále aktuální: Bojujte, bojujte dál..... i když pro vás vavřín neroste. Pavel


Tato stránka byla aktualizována 02/04/2018 v 16:30.
Zpět nahoru