Horní sbor Vsetín


Říjen

Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Pokoj tomuto domu! (Lk 10,5)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

Kdo uteče, vyhraje?
Kdo uteče, vyhraje?

Je to už pár let zpět, co v našem sboru vznikly, z touhy po dalším než jen ...

Artko – Festival UNITED 2018
Artko – Festival UNITED 2018

Zajímá tě hudba, tanec, malba a další umění v církvi nebo mimo ni? Pak práv...

Rozloučení s bratrem Smetanou
Rozloučení s bratrem Smetanou

Vážení a milí, posíláme dodatečné sdělení pro ty, kdo nebyli osobně přítom...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel od 17.45 do 19.15...

Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte
Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte

Potáborové setkání větších i menších dětí se uskutečnilo v Liptáte 28.–30. ...

Trochu jiná sborová neděle
Trochu jiná sborová neděle

K zahájení školního roku jsme se sešli na shromáždění, které bylo přizpůsob...

KRÁL DAVID – Nivka 2018
KRÁL DAVID – Nivka 2018

V termínu 9. 7.–13. 7. 2018 se letos konal malý tábor pro děti od 6 do 10 l...

Program United 2018
Program United 2018

Program United 2018 ke stažení...

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Výpis komentářů

Výpis všech komentářů k příspěvkům

23. 05. 2017 | Jan David

U malého tábora je uveden rok 2016

Reakce na příspěvek Aktuální časopis Společenství

10. 08. 2016 | Jarek K.

Děkuji za vaši starost a práci s dětmi. Jsem za vás vděčný pánu Bohu.

Reakce na příspěvek Noemova Archa – zápis z tábora

13. 02. 2015 | Renata

Děkuji za moc pěkné zpracování tématu. Bylo pro mne inspirací při přípravě programu pro dorostovou schůzku.

Reakce na příspěvek Kázání 9. 11. 2014

10. 12. 2014 | Jarek

Ivane v tomto jsme si strašně blízcí. To co popisuješ mě vedlo k tomu, že odmítám kandidovat do staršovstva. Děkuji za odvahu, že jsi toto téma takhle otevřel, asi by se něco mělo změnit. Ale taky nevím co s tím ....

04. 12. 2014 | Jarek

Ve jménu JEDNOTY A TOLERANCE jsem toho v našem sboru zažil již hodně. Proto jsem (možná zbytečně)na tato slova citlivý. Jak to Ježíš myslel s tou jednotou? Je jeho církev na této zemi jednotná? Nevadí mu, že na Vsetíně našel Google 9 sborů, které se k němu hlásí a (navážu na přirovnání v článku) neslaví narození Krista (Vánoce) společně. Je ČCE JEDNOTNÁ a TOLERANTNÍ, když má na Vsetíně již hodně let dva kostely a dvoje Bohoslužby? A nyní se na Vsetíně chystají další nedělní Bohoslužby. Celkem desáté. Pod hlavičkou ČCE tu budou již tři každou neděli. Je to výraz nejednoty a netolerance? Myslím, že v tom to není. Nejednotu a netoleranci vidím v našich vztazích k Bohu a mezi námi navzájem. A to se velmi negativně promítá i do vztahů s nevěřícími. V tomto mně Ivane velmi oslovil poslední odstavec tvého článku. To jsi napsal velmi výstižně. Ta poslední otázka: „Kdo stojí o naše společenství?“ je velmi trefná. Přeju si, aby ne jen třetí evangelické bohoslužby na Vsetíně pomohly uzdravit tyto vztahy. Budu se ze všech sil snažit k tomu přispět.

Reakce na příspěvek Druhé bohoslužby diskuze II

29. 11. 2014 | Tom Mikuš

Ivane moc díky za tvoje zamyšlení, myslím že si hezky analyzoval situaci. Já jsem nad naší situací hodně přemýšlel a došel sem k názoru že jsme jako sbor v několika hříších, které bychom měli jako sbor před Pánem vyznat a rozhodnout se jednat jinak. Myslím že hlavní z nich je náboženství. Pokání není hanba, Pán nás volá do pokání a my by jsme měli být upřimní jak k Pánu tak k sobě navzájem. Proto si pokládám tyto otázky: Jaké jsou hlavní úkoly, které nám dal Ježíš před svým vystoupením na nebesa? Plníme tyto úkoly jako prioritní, nebo si vymýšlíme svoje lidské nebo podružné úkoly? A pokud je neplníme prioritně tak jsme neposlušní a bezdůvodně odpočíváme. Ale vše je v našich a v Pánových rukou, proto nesmutněme, hledejme Boží vůli a jednejme rozhodně. Já věřím tomu že Bůh ještě chystá v našem městě další věci, které ještě ani nezačaly a záleží jen na nás kolik se toho budeme účastnit.

Reakce na příspěvek Druhé bohoslužby diskuze II

17. 09. 2014 | Jarek kotrla

Ivane děkujim za tvou reakci. Jsem rád za Staňův názor a s tvým komentářem plně souhlasím. Jen přemýšlím co dál .... Odmítám radu, že máme začít každý doma u sebe. S tím jsem již mnohokrát v minulosti souhlasil a nic se nestalo. Ale nevím jak začít společně ...

05. 09. 2014 | Ivan Vodák

Chtěl bych touto cestou poděkovat za příspěvek napsaný S.Mikulíkem. Možná se někomu zdá tento článek příliš příkrý nebo tvrdý. Chápu. Kdo z nás slyší rád kritiku? Ale my co bratra Mikulíka známe, víme, že jsou to slova člověka zapáleného pro věc, člověka který není lhostejný a jemuž je cizí proplouvání skrz problémy se snahou o co nejmenší osobní újmu. Myslím, že platí obecně, že vždy když se setkáme s kritikou, máme nejméně dvě možnosti.Jedna možnost je ohradit se a odmítnout kritizujícího se slovy:"Nepřeháněj, vidíš to moc černě". A ta druhá (domnívám se správná)je zpozornět a o věci poctivě přemýšlet: "Co je příčinou onoho bratrova názoru? Jeho nesnášenlivost, chorobná kritičnost nebo upřímný zájem o věc?". Ale, žel, častěji se stává, že místo toho, aby nás kritika vedla ke zpozornění a vážnému zamyšlení, volíme to pohodlnější. A to je kritiku (v horším případě i kritizujícího)odmítnout. Třeba z obavy o vržení stínu na "dobré" jméno sboru nebo církve či z důvodů neochoty nést vlastní kůži na trh. Já jsem se k problematice "druhých" bohoslužeb již vyjádřil, ale rád si přečtu (či vyslechnu) názory jiných. V této rubrice jich je ale pramálo. Žel stále nejsme, ve většině případů, zvyklí se vyjadřovat a než se angažovat, raději z povzdálí pozorujeme co se děje. Ať už souhlasně nebo nesouhlasně mlčíme a čekáme jak to dopadne. A tak toho s kým souhlasíme připravujeme o podporu a povzbuzení a toho jehož názor se nám nelíbí ochudíme o možnost reflexe. Jestli něco v našem společenství postrádám, pak je to dostatek otevřenosti. Často v zájmu klidu a tolerance mlčíme i když si situace žádá naši reakci a nebo onu reakci neumíme přijmout a nechceme jít do zdravého konfliktu. Tak v nás ovšem potom snadno může narůstat skrytá nespokojenost. Pod falešnou rouškou pokoje a tolerance kvete neupřímnost,faleš a zášť. Nebuďme uměle dokonalí a budeme mnohem víc věrohodnější a pravdivější i pro naše nekřesťanské okolí! Oč méně je, to co píše br.Mikulík veselé, o to více z toho cítím upřímnost, pravdivost a zápal pro věc. Nelze si než přát více takto otevřených lidí oddaných evangeliu, ochotných nazývat věci pravými jmény. Řez do rány většinou bolí leč jenom on zpravidla vede k uzdravení. A kéž bychom dokázali začít s pokáním (mimo ty sborové) i v našich soukromých, manželských a rodinných vztazích!

01. 06. 2014 | Pavel Kotrla zvaný Kotel

Plně s Tebou Ivane souhlasím. Nemyslím že druhé bohoslužby něco spasí, hodně teď prožívám, že musíme začít u sebe, jinak se nic nezmění...

Reakce na příspěvek Můj pohled na 2. bohoslužby

11. 04. 2014 | Tom Mikuš

Úplně souhlasím, nezbývá než říct amen.

Reakce na příspěvek Můj pohled na 2. bohoslužby

11. 11. 2013 | Ivan Vodák

Ahoj Jirko! Velmi mne překvapila reakce kterou jsem našel u svého příspěvku týkajícího mé vojenské služby.Ozvat se Ti ovšem nemohu, protože mi chybí kontakt. Proto zde uvedu ten svůj : i.vodak@seznam.cz Buduse těšit, že se ozveš! Ivan.

Reakce na příspěvek Jak jsem rukoval

10. 11. 2013 | Jiří Pospíšil

Ahoj Ivane, manželka dnes bloncala po netu a narazila ve stránkách horního sboru ve Vsetíně na Tvé články. Hned mne informovala a já si přečetl pro začátek alespoň tento. Jako bych se vrátil o 30 let zpět! Jsem rád že jsi byl takto objeven, protože jsem netušil, kde nyní jsi. Děkuji za tvé písání, ke kterému se musím ještě vrátit. Prosím ozvi se svému spolubojovníkovi z Pohořelic.

Reakce na příspěvek Jak jsem rukoval

09. 11. 2013 | Renata Kreuzigerová

Dobrý den, obdivuji Vaši výdrž týmu. My jsme maličký tým, takže nemá u nás kdo psát scénáře. Loutky nám teď leží a je to velká škoda. Snad se jich ujmou naši synové, jsou to dramatická "střeva". Ale nemáme scénáře. Prosím o radu, jak získat scénáře hlavně pro děti "z venku",ake i v církvi. Chtěli bychom hrát u nás ve vesnici dětem z "nevěřících" rodin - nejlépe nenucené scénky ze života dětí, které mají nějaké ponaučení s křeťanskými principy (jsme adventisté a katolíci dohromady, je to díky přátelství super :)): Modlím se,ať Pán Bůh požehná všem takovým nadšencům, jako jste Vy (konkrétně :))

Reakce na příspěvek Jak nás můžete podpořit

30. 05. 2013 | Tom

Víra samotná podle mě nestačí, protože v Ježíše věří i démoni, ale není jim to nic platné. A jiná cesta ke spasení než skrze Ježíše opravdu nevede. Má někdo jiný názor?

Reakce na příspěvek Vstup do diskuse

21. 05. 2013 | ivan

Díky za odvážné, upřímné a hluboké svědectví. Pán Bůh Tobě i malé Esterce žehnej Veroniko!

Reakce na příspěvek Svědectví Veroniky H.

05. 05. 2013 | Ivan

SPASENÍ. Vracím se ještě jednou do této diskuse a to s otázkou zda ke spasení opravdu stačí jen pouhopouhá víra. Víra, kterou sice přijmeme zástupnou oběť Ježíšovu, ale která zůstává pouze jakousi naší vnitřní a hlavně nicnedělající záležitostí. Jak rozumět tomu, že Ježíš v Bibli mluví o víře, která je bez skutků mrtvá a o mnohých co jej oslovují Pane, Pane, ale budou, při posledním soudu, odmítnuti ?

Reakce na příspěvek Vstup do diskuse

03. 04. 2013 | Ivan

SPASENÍ a cesta(cesty) k němu, to je zajímavá otázka pro toho, kdo spasení hledá. To já jsem nikdy Žádné spasení ani Boha vědomě nehledal. Proč taky!? To co jsem řešil a čím jsem se zabýval byly moje vlastní prožitky. Pocit štěstí či neštěstí, radost a smutek, pocit seberealizace a sebeuspokojení, úspěch a neúspěch...zkrátka spíše jsem nějak moc nechápal ani neviděl smysl života. Možná to souviselo s mým temperamentem, který u sebe rozpoznávám jako převážně melancholický. Podstatné je, že dnes vím, že Bůh si našel mne (v osobě Ježíše) a on to byl, kdo mě vedl k poznání toho, v čem je "zakopaný pes" -že je to v mé hříšnosti. Z toho největšího srabu mě vyvedl právě Ježíš (a zcela zásadním způsobem už podruhé v životě!)a tak nemám důvod mu nevěřit když o sobě tvrdí, že právě On je tou jedinou cestou, která ke spáse vede. Věřím tomu kdo mi pomohl a jestliže zároveň tvrdí, že jiná cesta není pak ani o jinou nestojím a případné nabídky s díky odmítám.

Reakce na příspěvek Vstup do diskuse

02. 04. 2013 | Jarek

SPASENÍ. Co myslíte, vede ke spasení více cest než jen víra v Ježíše Krista?

Reakce na příspěvek Vstup do diskuse

30. 03. 2013 | Pavel Kotrla (Kotel)

Moc díky za každé takové svědectví se zamyšlením. Jsem velmi vděčný našemu sboru za to že podporuje Fusion a že taky naše Chválící skupinka může hrát na Bohoslužbách. Vnímám že je to moc dobré a potřebné pro mladé a taky mě moc potěšilo že starší rozhodli o mládežnické bohoslužbě co bude každou první neděli v měsíci. Přišlo mi to až neuvěřitelné! Moc bych si přál aby náš sbor byl stále otevřený pro všechny, aby byl širokým společenstvím, kde si na své přijde každý. Pán ti žehnej Ivane a díky že oživuješ i náš web!!! :-)

Reakce na příspěvek Už mě nebavilo žít

01. 03. 2013 | Ivan Vodák

Jsem rád když si mohu, na tomto místě, znovu přečíst a připomenout myšlenky z nedělních kázání. Dělávám to ač nepatřím k těm co nemohou být v neděli v kostele pro svou nemoc či z jiných důvodů. Připadám si totiž často stejně nechápavý jako učedníci kolem Ježíše. A jsem neskonale vděčný za Boží trpělivost se mnou. On stejně jako kdysi ústy Ježíše, i dnes říká: ..."stále nechápete...?" . Mám za to, že i příběh kananejské ženy je tu proto, aby nám otvíral oči. Nastavoval zrcadlo, které nám pomůže (když ne naplno)odhalit, tak alespoň poodhalit..přiblížit pravdu. O životě, o Bohu a hlavně o sobě samém. A tak s pokorou poznávám své omyly. Závidím oné ženě její ryzí a hlubokou víru. To zbožní farizeové se mýlí když si myslí, že Bůh je na jejich straně jen pro dodržování všeho co náboženství předepisuje. Není to zlé, ale ono to nestačí. Myslím, že i my dnes míváme sklony uvažovat jako farizeové. "Víme" jak se má projevovat pravá zbožnost, co máme říkat, jak dodržovat náboženské zvyky, jak se chovat. Ale podstata nám může unikat. Právě proto Ježíš často boří zaběhané konvence. Hýbá stojatými náboženskými vodami, aby nás vyprovokoval z letargie a strnulosti. Díky za čerstvý závan Ducha, který bylo možno cítit celou nedělní bohoslužbou a to nejen obsahem ale i formou.

Reakce na příspěvek kázání 24.2.2013

11. 02. 2013 | Kotrlová Hana

po přečtení tohoto článku jsem myslela na svou rodinu, kdy moje sestra i bratr,/ který občas chodí do kostela/, ale i neteře,synovci ztratili cestu do kostela je mi to velice líto. Doufám, že v srdci jim zvěst o Boží lásce zůstala a že cestu zpátky najdu, proto že je mám moc ráda. Když si uvědomím kolik lidí chodívalo pěšky jen z našeho údolí do kostela a ted nikdo i když mají auta je mi z toho smutno a proto jsem vděčná za každého nového člena ve sboru a jsem ráda i za vás. Kéž ti zatoulaní a ztraceni najdou odvahu k cestě zpět

Reakce na příspěvek Jak jsme odešli z církve

01. 01. 2013 | Pavel Kotrla zvaný Kotel

Moc si vážím každého svědectví co tady můžu číst a konkrétně toto by si měl přečíst opravdu každý. Hodně lidí je mylně přesvědčeno že se obejdou bez společenství, bez sboru a to si ani zdaleka neprošli tím co vy. Je to pro mě opravdu velkým povzbuzením že jste přesto všechno našli cestu zpět do společenství, kde se cítíte přijati a i pro mě je to přijetí sboru velmi důležité (no, myslím že pro všechny). Zároveň mi je povzbuzením váš příchod k nám do sboru v tom smyslu, že tady tvoříme prostředí lákavé pro okolí, že vás oslovila Bohoslužba, že to nebyla nějaká happy akce co vás jsem přivedla, ale normální Bohoslužba. Hodně mě to povzbuzuje a zároveň burcuje k dalšímu společnému proměňování našeho sboru. Jsem vděčný Pánu za působení Ducha svatého v našem sboru a poslední dobou si to i víc uvědomuju a chci prosit Pána za vylití Ducha a nejen na náš sbor, ale všude. Žeň je veliká, ale dělníků málo!

Reakce na příspěvek Jak jsme odešli z církve

21. 12. 2012 | Ondra

Při čtení tohoto příspěvku mi skoro hrkly slzy do očí. Jsem velice potěšený, že se bavíte o takových věcech :). Fakt mě to moc potěšilo :) a myslím, že to že vás bylo 10 je dobré, vždyť stačí 2 neb 3 :).

Reakce na příspěvek Prosincoví třicátníci

17. 12. 2012 | Pavel Čmelík

Ivane, díky za zamyšlení, které je pravdivě skeptické a přece ne bezvýchodné, ale povzbudivé. Vzpomněl jsem si při jeho čtení na text písničky, kterou jsem až dosud kladl do dob totality a ejhle, ona je stále aktuální: Bojujte, bojujte dál..... i když pro vás vavřín neroste. Pavel

Reakce na příspěvek Zdivočelá doba

28. 11. 2012 | Pavel Kotrla zvaný Kotel

Moc mě těší že se vám moje svědectví líbí a jsem vděčný Pánu že jsem ho vůbec napsal. :) Člověk si tím hodně věcí uvědomí a taky bych nevěřil že mě po roce moje vlastní svědectví povzbudí.:D Taky bych tady rád četl i další svědectví a celkově by jsme se měli daleko víc takhle sdílet. Vidím v tom ohromný smysl!!!:)

01. 11. 2012 | Ivan Vodák

Díky Jarku za povzbuzení. Rád budu v přispívání pokračovat. Vlastně to cítím jako svou povinnost...jako svůj dluh...Bohu i Hornímu sboru. A jestli to někomu jen trošku poslouží...má to smysl.

01. 11. 2012 | Jarek Kotrla

Ivane nezoufej, taky si uvědomujiže jsi jediný pravidelný přispěvatel na WEB, ale já osobně jsem za tvé příspěvky velmi vděčný.

01. 11. 2012 | Jarek Kotrla

Pavle děkuji, taková svědectví mně v našem sboru chybí a to tvoje je dost dobré ... snad se přidají i další.

31. 10. 2012 | Ivan Vodák

Milý Pavle! Ani nevíš s jakou chutí, radostí a vděčností jsem si přečetl tvé svědectví. Upřímné, hluboké a pravdivé. Jde to z něj cítit. Trošku mne mrzelo, že v poslední době píšu na sborový web (svědectví a zamyšlení) převážně jen já. Dělám to rád a s vírou, že je to dobré, ale bylo by dobře když se přidá víc lidí. My totiž máme ve zvyku nejen lhát sami sobě, ale i navzájem něco hrát před ostatními. Snažíme se být dobří a bezchybní. Zkrátka silní. Nebo spíš se snažíme, abychom tak působili. A to nás vzdaluje nejen od Boha samotného, ale i od sebe navzájem. Naopak najít odvahu a ukázat se před ostatními i se svými slabostmi je velice požehnané. Najednou si více porozumíme a můžeme své těžkosti poponášet životem společně. A o to jde především. Abychom se sbližovali a pomáhali si. Pak všichni poznají, že jsme skutečně jiní a komu patříme.A když Pán dá tak se určitě, na cestu za ním, připojí další.

15. 10. 2012 | Ondra

Haleluja :), Pán Ježíš uzdravuje také dnes stejně jako před 2000 lety :), jsem vděčný za každé takové svědectví a ještě více si vážím těch co jsou od lidí z mého sboru :).

Reakce na příspěvek Zázračné uzdravení

19. 09. 2012 | Markéta

S údivem jsem si přečetla několik Vašich příběhů na stránkách našeho sboru. Mrzí mě, že nemáme mnoho příležitostí se setkat a popovídat si (kromě brigády na Diakonii).

13. 08. 2012 | Miri

Díky moc za podporu a ještě více díky Pánu Bohu, že nám ten školní rok požehnal!

26. 06. 2012 | Ivan

Milý Ondro! Svými slovy přesně vystihuješ to o čem jsem psal ve svém svědectví.Mám za to, že k odpuštění přistupuješ správně. To, že jsi odpustil onomu člověku, který ti neodpoví ani na pozdrav, ještě neznamená chybu na tvé straně. V tomto případě jsi udělal maximum a nemůžeš se cítit zodpovědný za chování a reakce onoho člověka, který buďto odpuštění nepřijal, nebo vůbec nechápe motiv tvého chování. Můžeme se opravdu "jen" modlit, aby pochopil. To slovo: "jen", jsem dal do úvozovek proto, že to není poslední zoufalý krok člověka, ale že je to velká síla ke změně stavu věcí. Je nutné ovšem jen dodat: Buď vůle Tvá,Pane! ivan.

Reakce na příspěvek Odpuštění po letech.

26. 06. 2012 | Ondra

Vždycky, když jsem na někoho silně naštvaný a jsem vůčiněmu zatrpklý, tak s tím velmi bojuju, ale nestává se to zas tak často. Někdy je moc těžké odpustit a mívám trochu problém s tím rozpoznat jestli jsem mu odpustil a nebo jsem se o tom jen přesvědčil a potlačil to ve své hlavě. Přišel jsem na to, že když jsem mu odpustil, tak mi nedělá problém ho obejmout a říct mu, že ho mám rád, ale když ještě k odpuštění nedošlo, tak je to nejtěžší věc na světě. Když se z daným člověkem potkám, tak zkouším jestli to zvládnu a jsem velice šťastný, když cítím tu lásku k bratru či sestře v Kristu, nebo i k příteli ze světa :). Prosím vás o modlitby za mě...v mém životě je jeden člověk, kterému jsem odpustil, ale on se mi vyhýbá když ho nepozdravím já, tak on mě nepozdraví. Modlívám se za to, ale nějak se zo zatím moc nelepší. Chtěl bych mu říct, že ho mám rád, ale on ještě není připraven(i když nevím proč, když já jsem mu nic neudělal). Ondra

Reakce na příspěvek Odpuštění po letech.

23. 06. 2012 | Ondra

Moc pěkné svědectví. To jak jste psal, že jste chodil po vlastních cestách, tak to si taky často uvědomuju. Někdy vůbec nekráčím po cestách Pána, ale jen po vlastních, vlastně spíš často a né někdy.

23. 06. 2012 | Jarek

Ivane dík za toto svědectví. Jojo víra nějak slábne a ani si to nechceme připustit.

09. 05. 2012 | Ivan Vodák

Dobrá práce !!! Ivan.

08. 05. 2012 | Ondra

Jsem moc rád, že se to povedlo :).

30. 04. 2012 | Ondra

Haleluja, opravdu silný příběh. Je úplně obdivuhodné jak se Pán stará o to na čem mu opravdu záleží :).

Reakce na příspěvek Jak jsem rukoval

30. 04. 2012 | Ivan Vodák

Chtěl bych touto cestou poděkovat panu faráři za kázání (a nyní nemám na mysli jen to poslední), která jsou jasná a srozumitelná a reflektují současnou společenskou situaci a dobu. Zároveň promlouvají přímočaře a srozumitelně do duše člověka. Prostě "míří do černého". Díky Bohu, že neopouští ani dnes své dílo a stále posílá své pracovníky jakým je i pan farář Pavel Čmelík.

Reakce na příspěvek kázání 29.4.2012

23. 03. 2012 | Ivan

Tome díky za komentář. Kladeš dobrou a důležitou otázku. Co pro to dělat? Totiž aby víc lidí cítilo náš zájem a lásku, která by jim přiblížila poznání pána Boha. Taky sám sobě stejný dotaz kladu a přiznávám, že je to můj neustálý boj. Totiž abych nebyl sobecký, bezohledný a viděl spíše potřeby těch druhých.Abych křivdu a nespravedlnost zastavoval u sebe a neposílal ji dál. V Bibli čteme, že v tom je celý zákon i proroci. V lásce k Bohu která se projevuje láskou k bližnímu. A to není věc která se dá řešit jednorázově. Jde vlastně o náš celoživotní zápas. Proto přeji tobě, sobě i všem aby se nám ten boj dařil. A modlitby? Ty pomáhají stoprocentně!

Reakce na příspěvek Přemožen láskou.

22. 03. 2012 | Tom Mikuš

Když budeme optimisté, tak si všimneme, že i dnes je tomu tak, že řada lidí je zasažena Boží láskou a milostí, která je taky mezi námi, ale je mým snem, abych víc takovýchto lidí viděl u nsá ve sboru. Aby prošli kolem, nebo navštívili naši Bohoslužbu a cítili tu lásku a opravdovost a že to co říkáme, taky skutečně žijeme. Popravdě moc nevím, co pro to prakticky dělat, ale určitě pomůže když se budem modit :)

Reakce na příspěvek Přemožen láskou.

28. 02. 2012 | Tom Mikuš

Jojo, naprosto s vámi souhlasím a dodávám jen verš ze Zacharjáše: "...Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů..."

Reakce na příspěvek Dohnán k víře

26. 02. 2012 | Ivan Vodák

Buďme bdělí, ale nepodléhejme malomyslnosti! Jistě je dobré se ptát po budoucnosti církve. Sledovat pečlivě správný směr. Přirovnal bych to k turistice. Pokud jdete neznámou krajinou, je také potřeba sledovat značky. Jinak snadno sejdeme a vytyčený cíl mineme. V případě života, by pak mohlo mít toto sejití z cesty, fatální následky. Kdo by jednou chtěl slyšet z Pánových úst děsivé : „...neznám vás !“ Každý kdo se nezajímá o budoucnost církve, jako by se nezajímal ani o budoucnost svou vlastní. Jsme-li totiž součástí církve i my, je její budoucnost i tou naší. Ono to platí oboustranně. ….napadá mě. Proč se ale strachovat o vyhlídky církve, které přeci byla dána mnohá zaslíbení jejím samotným zakladatelem. Myslím nyní tu církev o které se hovoří ve vyznání víry. To je pravda. Obavu tedy není třeba mít o Kristovu církev jako takovou, ale bát se spíše musíme o to, abychom se k této církvi mohli počítat i my. A že se sejít z cesty dá, to není třeba diskutovat. Možná vás nyní napadne, že autor článku má na mysli přeci jen něco jiného. Zamýšlí se nad posledním sčítáním lidu, ve kterém došlo k poklesu počtu těch co se počítají k evangelíkům. Tady je ovšem nutno říci, že nevíme proč se tak mnozí rozhodli. Je-li to proto, že se Evangelická církev zpronevěřuje svému poslání a začíná postrádat svou slanost, je to alarmující. Pokud ovšem pevně stojí na základech víry i za cenu ztráty popularity, je jí to ku cti a chvále. Jediným měřítkem stále zůstává věrnost v následování Kristova učení. Platí zde nepřímá úměra. Čím věrněji budeme následovat učení svého Pána, tím menší obavy můžeme mít o svou vlastní budoucnost. Ale pozor! Platí to také obráceně ! Při povrchním hodnocení života a světa kolem, by se mohlo leckomu zdát, že víra, církev a podobné „věci“ jsou přežitkem. Ale nenechme se mýlit ! Oč je více moderních výdobytků doby, o to více duše člověka baží po lásce, porozumění, teplém lidském slovu, podané ruce, dodrženém slibu a obyčejném zájmu toho druhého. Církev nemá za úkol nějak doživořit, ale jsem pevně přesvědčen, že ji čeká ještě mnoho, mnoho práce. Má přeci co nabídnout hladové a žíznivé lidské duši !? Řekněte že ne! Ivan.

Reakce na příspěvek Budoucnost Evangelické církve

26. 02. 2012 | Ondra

Nad tady tímto tématem taky už nějakou dobu přemýšlím a docela mě to trápí. Určitý okruh mých známých neustále tlačí na jednu osobu aby se obrátila a aby uvěřila. Ten okruh lidí se pořád diví jak to, že se nic neděje...já se vůbec nedivím, že se nic neděje. Myslím, že by jsme měli méně tlačit, míň zvát a přemlouvat, ale mnohem víc se modlit a jak říkáš svědčit svými skutky a láskou.

Reakce na příspěvek Dohnán k víře

14. 02. 2012 | Tom Mikuš

U nás ve tříde už sou 4 pozvánky, tak snad příjdou :)

Reakce na příspěvek EXIT kluby - nový blok

11. 02. 2012 | kobla

Takže: hostitelé Davidovi, Staňa, Lenka, Terka, Kuba, Kobla a Miri, ale pozor! - není to cíleně párečková akce (to jenom tak vyšlo)...zváni jsou opravdu všeci! Jedinou podmínkou je se cítit být starším mládežníkem nebo lépe mít chuť tvořit společenství. Už se nám ozývali i další zájemci, ale neptejte se kolik a kdo...;)

Reakce na příspěvek Oldckuul mládež

11. 02. 2012 | kobla

jj, byla to fajn mládež! Po dlouhé době jsme tam s Miri zavítali a cítili jsme se mezi Vámi dobře!

Reakce na příspěvek

07. 02. 2012 | Ondra

ÓÓÓ, to je totálně super, uplně mě to povzbudilo :). Moc vám fandím a Tom říká že on taky :D :D. Kdo všechno jste se sešli? :)

Reakce na příspěvek Oldckuul mládež

04. 02. 2012 | Ivan Vodák

Díky moc za odkaz na článek, který jsem si opravdu se zájmem přečetl. Sám totiž patřím k oněm lidem, kteří byli křesťany po mnoho let tzv.(jak autor článku trefně nazval)na vlastní pěst. Dnes toto období hodnotím jako léta strávená putováním na poušti. To co mě při čtení článku napadlo, by se dalo rozdělit do několika rovin. Jedna rovina je v oblasti srovnání počtu členů, které církve vykazují a počtu lidí kteří se ve sčítání lidu k těmto církvím přihlásili. Proč tato čísla nesedí? Je možné, že si opravdu někteří církevní představitelé chtějí vylepšit skóre? Nebo jde jen o pouhou zbabělost některých věřících, kteří nechtějí, aby se vědělo kam a ke komu se hlásí? Připusťme, že možné je obojí a obojí je stejně závažné a smutné. Mě ovšem zaujala jiná rovina pohledu na tento problém. A tou je apel na ty, kteří jsou ve sborech a církvích nespokojeni, ba naopak zklamáni, a chtějí se bez nich obejít. Připusťme, že platí obecně uznávaný předpoklad (?), že lidé věřící mají být lepší, čestnější, pravdomluvnější, spolehlivější, důvěryhodnější a kdo ví co ještě... než je ostatní společnost. Ale ono to tak velmi často v praktickém životě není. A třeba právě proto se raději oddělím a tím i distancuji od tzv.věřících. Neříkám tím, že já jsem zrovna lepší, ale jde o jakýsi manifest. Protest. Zde se mi velmi líbí apel autora na ty s podobným viděním situace. Chybí ve sboru láska? Porozumění? Já to tak vnímám a cítím? Pak jsem to právě já, který mám to co chybí, do společenství vnášet.Copak Pán Bůh poslal svého syna spasit jen dokonalé? Být členem církve jistě dnes není o nic těžší(a v tom se od autora článku liším) než v minulosti.Dřív se klidně mohlo stát, že kdo se přihlásil ke křesťanství skončil v aréně či na popravišti. Dnes riskujeme snad jen posměch a nepochopení. A to je ovšem ještě otázkou, jestli nepochopení a posměch pro svoji vlastní liknavost a nespolehlivost, nebo opravdu pro ryzí následování Krista. Církve jistě nejsou výkvětem společnosti ve smyslu lidského posuzování. Mají být místem kde lidé klopí hlavu před svým Stvořitelem a chtějí se vrátit do otcovského domu jako marnotratný syn ve známém podobenství. Bůh vyvolil to co je slabé a bídné...co bylo zahynulo...Buďme tedy vděčni když se k církvi můžeme počítat i my. A bez ohledu na ostatní žijme jako žil Pán Ježíš. I když jeho cesta vedla nejprve na popraviště.

Reakce na příspěvek Víra bez církve?

11. 01. 2012 | Miriam Kotrlová

Tos to by bylo supr! ale da se hrat i dospelym i starsim... ale hodne je to o scenari, co jim chces rict... tos vsecko promyslime a v prosinci teda neco spachame... ;-) budu na to pamatovat!

Reakce na příspěvek Mládež byla zpívat na LDNku

11. 01. 2012 | Miriam Kotrlová

Dobrý den, naše divadlo funguje chvilku, proto ještě nemáme mnoho zkušeností... ale naší takovou "základnou" odkud čerpáme různé tipy, nápady, scénáře, a kde si necháváme šít loutky je o.s. Veselé rukavice (http://www.veselerukavice.com/index.html). Veselé rukavice fungují už více než 12 let... Scénářů určitě mají spoustu, které je možné si u nich objednat, dělávají také seminář pro loutkaře, kde předávají mimo jiné i techniku hraní... Určitě doporučuju se v těchto věcech obrátit přímo na ně... Kdybyste se ovšem chtěli podívat i k nám a třeba si osobně popovídat o divadlu a službě dětem, určitě jste srdečně zváni! ;-) Kdybyste měla nějaké další otázky, nebo se chtěla za námi zastavit, klidně mě kontaktujte e-mailem (miriam.kotrlova@gmail.com). Ať se Vám daří! Miriam Kotrlová

Reakce na příspěvek Přijďte se za námi podívat!

09. 01. 2012 | Renata Kreuzigerová

Dobrý den,taky \\\"fušujeme\\\" do loutek,ale nejsme moc velký tým- manžel a já hrajeme a syn nám pomáhá \\\"mluvit\\\",další syn nám dělá \\\"zvukaře\\\". Ale nemáme moc scénáře, které by se nám hodily pro cílovou skupinu nevěřících. Rádi bychom ovšem hráli scénky s křesťanskými myšlenkami, např. odpuštění, láska a tak, aby se diváci \\\"chytli\\\", taky potřebujeme větší odvahu.Prosíme o tip, jak získat scénáře.Taky potřebujeme poradit, jak se zbavit strachu mluvit před lidmi a předsudků, že nemáme dar hrát. Jednou jsme zkusili hrát v naší vesnici a \\\"chytli se lidi, kteří mají talent, jako průvodní osoba s průvodní loutkou a člověk, který by nám vždy udělal hudební zabarvení scénky. Díky.R.Kreuzigerová

Reakce na příspěvek Přijďte se za námi podívat!

07. 01. 2012 | Ondra

Rádi vás vezmeme :). Loutky jsou super nápad, sice se nehodí pro každého, ale nějakým lidem by se třeba líbili. Asi spíš do domova důchodců než na LDN, tak toho můžeme příští rok obejít víc :).

Reakce na příspěvek Mládež byla zpívat na LDNku

05. 01. 2012 | Miri

Ahojte! Tos dobře Vy! Příští rok, kdybyste šli zas, tak bysme sa k Vám mohli přidat s loutkama... a zajít i třeba na víc míst... pokud byste nás teda vzali do týmu...? ;-)

Reakce na příspěvek Mládež byla zpívat na LDNku

17. 11. 2011 | Pajka Šimková

Rebeko, jsem ráda, že jsi to takto popsala a zveřejnila. Pane, upevňuj Rebeku stále více v sobě! Amen

03. 11. 2011 | Ondra

Jsem moc rád, že loutky fungují :). Moc se mi to líbí. Služeb na cílovou skupinu mladých lidí je tu více, ale pro malé děti nic, proto si loutek moc cením :). Myslím, že moc pěkně vyplnili tuto mezeru ze službě :). Přeju vám ať děláte to čemu Pán žehná :) :).

04. 10. 2011 | Rebeka

Super, Koblo! Tenhle článek mi udělal radost! Máš odvahu!:)

Reakce na příspěvek Jak správně odprezentovat Bibli?

19. 05. 2011 | Jarek

Tento pořad ČT o fusion se fakt povedl. Dokonce nás na základě jeho odvysílání kontaktovala paní ze Slovenska.

Reakce na příspěvek Náš Fusion v České televizi

12. 04. 2011 | †om

To je super Pavle, chystal sem se udělat v ČJ někdy referát o Bibli, ale chce to odvahu no. A asi si mě právě dost inspiroval :)

Reakce na příspěvek Jak správně odprezentovat Bibli?

21. 03. 2011 | Pajka

Jo, a super fotka, jsem chtěla říct!

Reakce na příspěvek Dorost dnes a zítra

08. 03. 2011 | Zdeňka

Jo a ještě reakce na Ondru (viz níže). Nevadí, že se v kostele nezpívají jen chvály. Ani mnohá "kancionálovka" nebo píseň ze "Svítáku" není chvála v pravém slova smyslu - jsou to třeba výpravné písně.... A tak není tak důležité, abyste hned zpívali chvály - zvlášť, pokud jsou mezi zpěváky děcka, která teprve hledají Boha nebo tápou... Někdy je důležitější ten kontakt s křesťany, přátelství a Pán Bůh pak sám může zasáhnout srdce.

08. 03. 2011 | Zdeňka Polášková

Já jsem byla nadšená, fandím jim a modlím se, aby tato práce byla těm děckám k užitku a aby mohli najít cestu k pánu Bohu.

05. 03. 2011 | Ivan

Vystoupení se mi líbilo moc. A nemám zrovna na mysli hodnocení kvality a úrovně zpěvu.Sám totiž moc zpívat neumím natož na něco hrát.Obojí dovednost je jistě nádherná, ale ještě pěknější je ochota mladých vystoupit v kostele a ochota účastníků bohoslužby si "fjůžňáky" vyslechnout. Pomyslný most spojil dva břehy. Přeji si abychom se přičinili, aby tento most nezůstal slepou ulicí.

24. 02. 2011 | Ondra

Mě se to líbilo maximálně :). Děcka to absolutně přijaly a nikomu nevadilo, že byli vlastně v kostele, což je velice povzbuzující. Těším se na další vystoupení v kostele a doufám, že příště už budou 2 chvály :D

23. 02. 2011 | Ondra

Amen bratře je stejný a bude stejný :) :).

Reakce na příspěvek Zemětřes

22. 02. 2011 | tata

Doma sas tůto akců ani nepochlubil. Su rád, že sa ve světě nebojíš mluvit o svojí víře.

Reakce na příspěvek Jak správně odprezentovat Bibli?

14. 01. 2011 | Pavel Čmelík

V úterý 11.1. jsme pana K. navštívili v léčebně v Kroměříži. Byl spokojený, ale mezi řečí nezapomněl utrousit, že má domluveno s primářem, že 1.4. odchází zpátky na Vsetín.

Reakce na příspěvek Jak jsme stěhovali bezdomovce

22. 12. 2010 | Dáša

Jen takový postřeh. Možná by příští rok neškodilo umístit do sekce bohoslužby přehled adventních a vánočních bohoslužeb v obou sborech, tak jak je to na zadní straně dopisu. Spousta lidí dopis někam založí, a pak to nemají kde dohledat. A asi by bylo dobré umístit ke stažení i celý dopis. Nebo jsme ho jen nenašla?

22. 10. 2010 | Ondra

Jsem vděčný, za to, že Pán Nás používá a že ta Paní neumrzla :).

Reakce na příspěvek Žena v parku

21. 10. 2010 | Ivan

Omlouvám se, ale dovolím si připojit dvě poznámky: 1.Díky Bohu ! 2.Díky tobě,Ondro, že jsi své svědectví odvážně napsal !

Reakce na příspěvek Boží láska hory přenáší

19. 10. 2010 | Pajka

Ondro to je super slyšet! Chvála Pánu! Je to moc fajn povzbuzení, že Pán jedná, když se modlíme.

Reakce na příspěvek Boží láska hory přenáší

18. 10. 2010 | Ondra

Můžu jen dodat, Amen sestro :)

10. 10. 2010 | Miri

Je velkym povzbuzenim i jenom cist tyto radky a prohlizet fotky (kdyz clovek nebyl pritomny)... :-) Supr, ze Pan Buh zehna zacatkum Fusionu a ze to ma v peci!

09. 10. 2010 | @ndra=)

To jsem rád, že je to tak dobré, sice je škoda, že někteří tam nevěří, ale tak třeba časem uvěří :).

Reakce na příspěvek Postřehy ze studia teologie

27. 09. 2010 | Pajka

Pavle, díky za shrnutí. Mám radost z proběhnuvší diskuse. Jsem zvědavá, co vše bude Pán skrz FUSION dělat.

Reakce na příspěvek Jak zapojit mládež do Fusion?

23. 09. 2010 | @ndra=)

Není za co děkovat :), to né já, to Bůh ;), já jsem jen pouhý zprostředkovatel :).

23. 09. 2010 | Blanka Fojtů

Ondro, moc Ti děkuji za toto svědectví. Oživuje vzpomínky na to, co jsme od Boha přijali a dává mi uvědomit si, co dostáváme každý den. Každý z nás, mě nevyjímaje, totiž po čase poněkud ochabuje ve víře. V ruchu všedních dní nevidíme už tak zřetelně, jak Pán působí v našich životech. Když ale někdo vyjde ven s takovým zážitkem, s takovou konkrétní zkušeností o působení Boha skrze Ducha svatého, je to veliké občerstvení pro mé vnitřní já a také impuls k vděčnému chválení našeho Stvořitele.

22. 09. 2010 | Ivan

Omlouvám se za šotka ve svém příspěvku.Kdo jej objeví, četl pozorně ! (místo slova "musíme" je tam špatně slovo: nemusíme.)

Reakce na příspěvek Jak zapojit mládež do Fusion?

22. 09. 2010 | Ivan

Ač již pár let svým věkem nepatřím mezi mládež, dovolím si připojit pár myšlenek. Předně je velmi povzbuzující číst řádky jako jsou ty předchozí.Totiž, že někdo přemýšlí a trápí se jak zapojit mladé do díla na Boží vinici.Bývá totiž obvyklé, že se mladí jeví jen jako nezodpovědní, jako ti co se chtějí jen bavit a nic víc.Nesmíme ovšem ukvapeně soudit.Navíc důležitější věcí, než jak nás vidí lidé je, jaká je skutečnost.Jaká je pravda. Na zábavě mladých pochopitelně není nic špatného.Ba naopak.Smích, legrace a hravost je dar.Ovšem nesmí zůstat jen u toho.Pokud bereme vážně své vykročení na tu "úzkou cestu", musíme počítat, že má hlubší smysl než jen vlastní sebeuspokojení. Vzpomínám co mě samotného,před lety, přivedlo ke Kristu.Budou se možná mnozí divit, ale byla to právě mládež.Byly to čisté a nádherné vztahy které v ní převažovaly.Vůbec jsem nedokázal pochopit odkud se takoví lidé vzali.Upřímní, radostní se zájmem o druhého.Někdy možná vyhlížíme veliké věci a ztrácí se nám podstata.Mě pod kříž nepřivedly bouřlivé výzvy, zázraky ani silné prožitky z různých akcí(nic proti nim !).Byly to čisté lidské vztahy. Pokud chceme, abychom byť jediné duši napomohli najít spásu,nemusíme se vážně zamýšlet oč nám vlastně jde a jak toho dosáhnout.Proto prosím čtenáře těchto řádků, aby pochopili,že si jaksi nechci jen zamoralizovat. Ne.Jde mi o povzbuzení a posilu.Že to co píše Pavel (a co vnímá jistě i spousta dalších z řad mládeže)má hlavu a patu.Pokud jdeme za Kristem, tak tu jsme pro druhé. Jen tak budeme užiteční. Závěrem snad jen tolik, že má vlastní zkušenost(a všech kdo to prožili podobně)je,že právě ve službě druhým člověk zažije to pravé požehnání.Je to takové zvláštní tajemství. Čím více dáváme, tím více také můžeme přijímat.Mějme odvahu (uprostře nevěřících)nejít s davem.Být jiní.Vždyť nakonec je to přeci úžasná výsada ! Přeji mládeži - a modlím se za to - aby našla svou cestu ! A my starší kéž jsme jim příkladem.

Reakce na příspěvek Jak zapojit mládež do Fusion?

14. 09. 2010 | Jarek Kotrla

To, že se v Anglii modlí křesťané za náš FUSION je úžasná zpráva. Napřed mě překvapila, ale hned vzápětí velmi potěšila. Znovu jsem si uvědomil jak nevyzpytatelné jsou cesty Boží. Děkuji za toto povzbuzení tobě Ivane i tvému synovi Martinovi.

Reakce na příspěvek Žhavé novinky k projektu Fusion

14. 09. 2010 | @ndra=)

Pán Nám pomůže :)

Reakce na příspěvek Jak zapojit mládež do Fusion?

14. 09. 2010 | Ivan Vodák

Povzbuzení pro všechny kdo se zapojují (v těchto dnech)do modliteb a půstu za úspěch akce FUSION !!! Syn Martin, organizuje další modlitebníky v Anglii, kde pracuje jako dobrovolník v Ashburnham Place.Jsou tam mladí křesťané ze všech koutů světa. Vydržať !!!

Reakce na příspěvek Žhavé novinky k projektu Fusion

12. 09. 2010 | Makyčová

S Ríšou a s Luďou jsem ještě nezažil akci, při které bych nezatměl. ...a proč? Je pravda, že se našla práce i pro holky a pajdavky. (aspoń na chvíli jsem se účastnila)

10. 09. 2010 | Jarek

Myslím, že na hlaví stranu patří do seznamu akcí jen ty co se týkájí širší veřejnosti. Shůzka loutek mi tam nesedí :)

10. 09. 2010 | Jarek

Karle nějak nám nefunguje 100% zobrazení komentářů na hlavní stránce. Nebo jsem měl jinou představu o této funkci??? například tvůj příspěvek se nezobrazil.

10. 09. 2010 | Karel Sívek

Velké díky Pájko za tvůj zájem o množství mého času, vskutku není ho mnoho... Ale bohatě stačí na to, abych příspěvek s přiloženou fotkou pomocí magického "Ctrl + C - Ctrl + V" umístil do formuláře. Problém je, že zatím není moc co uveřejňovat :-( Samozřejmě web je postaven tak, aby kdokoli mohl dostat přihlašovací jméno a heslo a příspěvky uveřejňovat sám. Ale tuto možnost dostanou ti, kteří skutečně přispívat chtějí a již přispívají pravidelně. Pro ostatní, příležitostné, jsou určeny komentáře.Takže Pájo, chceš poslat jméno a heslo!!!!!

09. 09. 2010 | Pajka

Ráda bych, kdyby bylo brzy možno přispívat delší články na web, aniž bych tím musela ochuzovat o čas Káju S. Kdy to, prosím, bude možné? Je ve zvažovacím procesu námět, že by určitý obsah stránek byl přístupný jen členům sboru pod sborovým heslem? Myslím, že existují argumenty pro tuto možnost. Děkuji zazvžení a zpětné vyjádření.

09. 09. 2010 | Pajka

Ondra dí pravdu. Byli jsme v šoku. Hodně mi to připomnělo, jak je ve Skutcích na začátku, že se strhl huhot z nebe, prudký vichr atd. A to důležité Pán mění v našem nitru.

09. 09. 2010 | Pajka

Dík Jarkovi za zveřejnění novinek. Čerstvě dnes ve čtvrtek přislíbila účast na koncertě další vsetínská základní škola, což je super. Ale ne všude jde jednání tak hladce. Na druhou stanu, Pán to má v ruce. Buďme mu k dispozici a uvidíme divy ;-).

Reakce na příspěvek Žhavé novinky k projektu Fusion

02. 09. 2010 | Pavel Čmelík

Tak se ukázalo, že kázání se může poněkud minout cílem. V neděli po kázání nejmenovaný bratr projevil s jistou nadsázkou obavy, že jiný bratr, který ho pozval na oběd toto pozvání pod vlivem kázání zruší, neboť on, pozvaný, není ani zmrzačený ani chromý (díky Bohu) ani chudý (i když bohatý taky není - podle výše finančních příjmů a vlastnictví v měřítcích naší společnosti). Jak jsem se dověděl v dalších dnech, ke zrušení pozvání nedošlo a úspěšně proběhlo v přátelské atmosféře. Jisté je, že ani Ježíš sám uvedeným slovem nechtěl zrušit dobré přátelské vztahy, které se pochopitelně realizují i společným jídlem. Kdyby svá slova bral tak dogmaticky, jak to někdy děláme my, zřejmě by nejedl ani se svými učedníky a onu jistě velkolepou hostinu, při které svá slova pronesl, by musel zrušit nebo přinejmenším opustit, aby podtrhl důsledné zaměření své výzvy na péči o lidi ze dna společnosti.

24. 08. 2010 | Pajka

Je mi líto, že jsem tentokrát bourat nejela. Asi by to bylo jiné, kdybych měla prázdniny. Děkuji mnohokrát vám, kteří jste do toho šli. Vážím si vaší práce i nasazení.

24. 08. 2010 | Pajka

Koblo, jsem vděčná za tvůj příspěvek. Rozhodně provokuje k tomu přemýšlet o naší službě, jejích motivech a cílech. Věřím, že náš sbor a každý z nás v něm máme od Pána velkou výzvu - záměr aby Bůh mohl změnit životy lidí, které my známe. "Ustanovil jsem tě, abys byl světlem pohanům a všem lidem až na sám konec země." Už teď Bůh pracuje v děckách, které budou chodit do Fusionu. Buďme ready být jim svědectvím tím, jak žijeme s Bohem. Fusion je pro nás obrovská příležitost, jak se připojit do Božího jednání v akci. Asi za týden bude modlitebí skupka za Fusion - ještě vás pozvu. Budu s vámi počítat.

Reakce na příspěvek Probuzení z Ducha Božího

19. 08. 2010 | @ndra=)

Rad bych šel na letošní bourání tábora a také to bylo v plánu, ale mamka měla jinačí plán a ten můj zrušila, takže to, že jsem nešel bořit nemá s krošem nic společného. Jinak s tebou souhlasím a budu rád, když takto mládež dopadne, ale přijde mi zbytečné tu psát to o tom, že mládež má být pro druhé, všichni to víme, jelikož už jsme o tom na mládeži hovořili a teď je to už jen na výboru směřovat mládež tímto směrem. Já rád pomáhám druhým a budu rád, když bude mládež pro druhé, ale je potřeba začít činit a né jen mluvit o tom. Tvá druhá myšlenka je dobrá, jé osobně se teda za mé spolužáky vytrvale modlívám a jestli to tak někdo nedělá, tak je to smutné a můžeme klidně vytvořit modlitební seznam :).

Reakce na příspěvek Probuzení z Ducha Božího

04. 08. 2010 | Petra Nováková

Díky za základní info a ať se daří


Tato stránka byla aktualizována 01/04/2013 v 23:46.
Zpět nahoru