Horní sbor Vsetín


Červen

Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
A odpusť nám naše viny. (Mt 6,12)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel 17. 6. 2018 od 17.45 do...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Pohádkový les 2018
Pohádkový les 2018

Vstupte s námi do pohádkového lesa dne 3. 6. 2017 mezi 14.30–15.30 hodinou....

Malý tábor na Krošenku
Malý tábor na Krošenku

Dne 30. 4. se uskutečnil seznamovací výlet dětí, které se letos chystají na...

Před táborový Výlet
Před táborový Výlet

V sobotu 26. 5. 2018 vyrazíme na výlet, na který srdečně zveme všechny děti...

Zapojte se do Fusionu
Zapojte se do Fusionu

Konkrétní informace o Fusionu, jak je možné se zapojit....

Příjemné s užitečným
Příjemné s užitečným

Řekněte. Nezní to úžasně pozitivně? A nemyslím teď pouze ta dvě přídavná jm...

Setkání maminek s dětmi
Setkání maminek s dětmi

Zveme Vás na setkání maminek s dětmi....

Otevřené chvály
Otevřené chvály

Volné setkání s chvalami, svědectvím a modlitbou....

Palačinková párty
Palačinková párty

V neděli odpoledne (dne osmého dubna 2018) se v našem sboru konala jedinečn...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Z historie sboru

Tajní evangelíci na Valašsku

Toleranční patentVláda mocného rodu Habsburků v Rakousko-uherské říši byla do 18. století časem velké náboženské nesvobody a pronásledování každé víry, která nebyla římsko-katolická (tzv. „doba temna"). Evangelíci, přežívající početně zvláště zde na Valašsku, byli proto nuceni svoji víru skrývat - odtud „tajní evangelíci".
S okolními evangelickými zeměmi však udržovali tajné kontakty a ve 2. polovině 18. století jich už stále víc a víc odmítalo poslušnost katolické církvi.
V květnu roku 1780 po dobu 9 dnů působil na Valašsku pozvaný luterský farář, který kázal pod širým nebem a vysluhoval svatou Večeři Páně. Putoval krajem a všude, kde působil, přicházely tisíce lidí vyslechnout jeho kázání a přijmout svátosti. Když se ho vrchnost pokusila zatknout, davy lidí biřice zbili a kazateli umožnili bezpečně odejít.
Představitelé tajných evangelíků trpělivě vysílali poselstva do Vídně s žádostmi o udělení náboženské svobody. Tehdy vládnoucí císař Josef II. nakonec jejich prosbám vyhověl a 13. října 1781 vydal tzv. Toleranční patent (viz obrázek), který v českých zemích a na Moravě povolil přihlásit se k reformované nebo luterské církvi. Již o vánocích toho roku se konaly na Vsetíně veřejné evangelické bohoslužby v Bubelově stodole na Dolní Jasence.

Vznik samostatného Horního sboru

Kalvín

Jako prvního faráře si vsetínští evangelíci pozvali Jana Hrdličku z Modry. Po necelých třech letech se však vrátil zpět pro mnohé těžkosti a nesrovnalosti vsetínského sboru. Již před vydáním tolerančního patentu měli totiž tajní evangelíci na Valašsku dobře uspořádanou správu svých sborů, v jejichž čele stáli charismatičtí lidoví vůdci se značnou autoritou. Měli velmi prosté bohoslužby a jejich zbožnost byla ovlivněna vroucí zbožností pietismu. Naproti tomu kazatelé, kteří přicházeli ze sousedního Slovenska, přinášeli zbožnost racionální a nebyli zvyklí na presbyterní způsob vedení sborů. Počínali si příliš autoritativně a mj. zaváděli luterskou liturgii včetně latinských zpěvů do bohoslužeb. To vyvolávalo odpor mnohých členů sboru.
Proto došlo nakonec k rozdělení sboru a v r. 1785 vznikl samostatný reformovaný (kalvínský, helvetský) sbor na Vsetíně, dnešní Horní sbor ČCE, který se hlásí k tradici švýcarského reformátora Jana Kalvína (viz obrázek). V počátcích sboru se v jeho čele vystřídalo několik reformovaných kazatelů povolaných z ciziny (první byl Štěpán Kalnay z Debrecína). Až v roce 1797 sbor získal českého kazatele Jakuba Lukla, rodáka z Nosislavi u Brna, který působil ve sboru až do své smrti v roce 1835. Z dalších kazatelů sboru lze připomenout Karla Opočenského, který působil ve sboru úctyhodných 61 let (do r. 1899).

Historie kostela

Odtržený reformovaný sbor zůstával zpočátku v podnájmu v původním dřevěném kostele luterského sboru. S tím byly spojeny časté nebratrské spory, a proto kazatel Lukl přesvědčil reformovaný sbor, aby vystavěl svou vlastní budovu. Za velkých obětí chudých členů sboru byla stavba dokončena a chrám byl posvěcen 24. května 1827.
Vnější podoba kostela byla vymezena předpisy tolerančního patentu - hlavní vchod z boku od hřbitova, chybějící věž i zvony. Také vnitřní uspořádání se lišilo od toho, jaké máme dnes. Kazatelna stála uprostřed proti dveřím a lavice byly proti sobě. Na obou stranách byly kruchty, takže účastníci bohoslužeb na sebe viděli.
V roce 1892 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce kostela podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče, spočívající mj. ve zvětšení oken a přistavení vstupních průčelí se sloupy. Dnešní podoba interiéru kostela pochází z roku 1927, kdy byla zrušena jedna kruchta a kazatelna umístěna v prostoru pod ní, byly též pořízeny nové lavice a kazetový strop. V roce 1953 byly instalovány nové varhany. Současná fasáda kostela i fary pochází z roku 2002.

Horní sbor ve 20. století

1918 - Horni sbor

V roce 1899 vystřídal v čele sboru faráře Opočenského farář Jan Skalák, který působil ve sboru 40 let. V době jeho působení, v letech kolem I. světové války (viz pohlednice z r. 1918), byl sbor ovlivněn probuzeneckým hnutím a mnozí ze sboru odešli a založili dodnes živé sbory Církve bratrské a Bratrské jednoty baptistů. Zároveň vznikaly samostatné sbory v okolních obcích. V roce 1839 měl reformovaný sbor 3000 členů, v roce 1939 Horní sbor 3836 členů. Po II. světové válce počet členů trvale klesá, v současnosti (2008) má sbor 1866 členů.
V době komunistické totality byl nejdéle působícím farářem Emil ženatý (23 let). Ke konci jeho působení, v letech 1980-82 byl přistaven sborový dům, když starý, neprakticky přes ulici umístěný, byl prodán sboru Církve adventistů sedmého dne.
V roce 1982 nastoupil do sboru farář Jan Blahoslav Šourek. Jeho požehnané působení ukončila smrt v roce 1988. Na sbor pak přišel (r. 1990) farář Pavel Sikora, v roce 1996 jej vystřídali manželé faráři Jan a Pavla Hudcovi. Od roku 1996 má sbor dva kazatele. P. Hudcová ukončila službu druhé kazatelky sboru v roce 2003 a místo ní sbor povolal jáhna Pavla Čmelíka. Farář Hudec odešel v roce 2004. V letech 2005-2006 na sboru působil farář Bernard Louis Martin, po něm nastoupila farářka Jiřina Kovářová. Po jejím odchodu v roce 2011, povolal sbor jáhna Stanislava Mikulíka a stále na sboru působil i farář Pavel Čmelík. Od listopadu 2015 je sbor bez kazatele a náš sbor administruje farář Petr Maláč ve spolupráci s jáhnem Otou Mikulášem.

 

 


Tato stránka byla aktualizována 22/07/2016 v 23:49.
Zpět nahoru