Horní sbor Vsetín


Říjen

Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
2018

Verš na dnešní den

Biblický citát na dnešní den
Kristus je náš pokoj. (Ef 2,14)

Výběr z fotogalerie

FotoGalerie

Poslední příspěvky

Kdo uteče, vyhraje?
Kdo uteče, vyhraje?

Je to už pár let zpět, co v našem sboru vznikly, z touhy po dalším než jen ...

Artko – Festival UNITED 2018
Artko – Festival UNITED 2018

Zajímá tě hudba, tanec, malba a další umění v církvi nebo mimo ni? Pak práv...

Rozloučení s bratrem Smetanou
Rozloučení s bratrem Smetanou

Vážení a milí, posíláme dodatečné sdělení pro ty, kdo nebyli osobně přítom...

Večerní kostel
Večerní kostel

Zveme vás na večerní kostel od 17.45 do 19.15...

Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte
Potáborové setkání větších i menších dětí v Liptáte

Potáborové setkání větších i menších dětí se uskutečnilo v Liptáte 28.–30. ...

Trochu jiná sborová neděle
Trochu jiná sborová neděle

K zahájení školního roku jsme se sešli na shromáždění, které bylo přizpůsob...

KRÁL DAVID – Nivka 2018
KRÁL DAVID – Nivka 2018

V termínu 9. 7.–13. 7. 2018 se letos konal malý tábor pro děti od 6 do 10 l...

Program United 2018
Program United 2018

Program United 2018 ke stažení...

Zpráva z pohádkového lesa
Zpráva z pohádkového lesa

Dne 3.6.2018 se uskutečnil pohádkový les. Jako již tradičně jsme čekali do ...

Maňáskové představení
Maňáskové představení

Janka a drak Kruťák...

Vyhledat na stránkách

Loading

Drobečková navigace


Všechny příspěvky

Má církev smysl?

Má církev smysl?

Tato otázka mi vyvstala na mysli v kontextu toho co právě prožíváme s mojí ženou, a v kontextu článků uveřejněných na sborovém webu .
Jeden se jmenoval : „Budoucnost Evangelické církve", a ten druhý : „Víra bez církve".
V této souvislosti chci poděkovat Pánu Bohu za Diakonii. Za Diakonii jako živý a hmatatelný projev víry.
Často slýcháme výzvy ke sbírkám a podpoře této činnosti. Možná nám to připadá jako jedna z celé řady výzev bez toho, aby se nás to dotýkalo Jsme přeci zvyklí, že po nás stále někdo něco chce a k něčemu nás vyzývá.
Maminka mé ženy má osmdesát dva let a díky mozkové příhodě se ocitla (před rokem) nejdříve na interním oddělení vsetínské nemocnice a záhy na oddělení pro dlouhodobě nemocné.
Jen díky službám, které poskytuje Diakonie jsme, poté, byli schopni vrátit maminku do domácího prostředí. Já i žena totiž pracujeme a na našem příjmu jsou závislí také naši synové.
A právě služba Diakonie nám umožnila pracovat a zároveň mít jistotu, že o maminku je postaráno. Pověřená pracovnice ji přijde zkontrolovat a poslouží jí v tom co je právě potřeba. Mytí oken, příprava jídla či odvoz k lékaři. A klientů je mnoho.
Jedná se o každodenní a vysilující řeholi. Starat se o člověka (v tomto případě) nesamostatného, psychicky labilního a ne vždy dobře naladěného, to je něco víc něž obyčejná práce. Nebojím se říci, že jde spíše o poslání ne-li přímo o oběť.
Ano, je to služba za kterou pracovníci dostávají plat, ale ten svou výší (domnívám se) neodpovídá náročnosti práce. To se konec konců týká i zdravotního personálu na odděleních LDN i jiných.
A tak dovolte, aby tyto řádky byly adresovány jako poděkování konkrétním lidem i jako poděkování Bohu a církvi, která tak naplňuje smysl svého poslání.
Neplní jej pouze šířením evangelia, ale zároveň jeho uváděním do praktického života.
Můžeme kázat Krista od rána do večera, ale nebudeme-li jednat jako on, jde o plané a prázdné volání.
Já jsem si tuto pravdu citelně uvědomil, až jsme služby Diakonie byli nuceni sami využít. A pokud půjde Evangelická církev dále touto cestou, nemám o její budoucnost strach.
Díky všem kteří v Diakonii pracují i všem, kteří ji podporují.

Autor Ivan Vodák dne 21. 07. 12.

Napište vlastní komentář k příspěvku

Text komentáře *
Vaše jméno *
Příjmení českého prezidenta v roce 2010? *
Všechny položky označené * jsou povinné pro zadání komentáře.

Tato stránka byla aktualizována 02/04/2018 v 16:30.
Zpět nahoru